Pondělí, 9. prosince 2019

Odúmrtí a ÚZSVM pro zastupování státu ve věcech majetkových

10.06.2004

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále též "ÚZSVM") byl zřízen v roce 2002 zákonem č. 201/2002 Sb. Kromě základních rozsáhlých činností - mezi které patří a) zastupování státu před soudy, rozhodčími komisemi (jak v tuzemsku, tak v zahraničí); b) ochrana státního majetku - se ÚZSVM zabývá také hospodařením s majetkem, který vzešel z tzv. odúmrtí.


Odúmrť je v právním řádu České republiky obecně definována v zákoně č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník a to v § 462 takto: "Dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu". Příslušnost ÚZSVM hospodařit s takto nabytými věcmi resp. majetkem vyplývá ze zákona č. 219/200 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (konkrétně z § 10 a § 11 tohoto zákona).


Mezi nejčastější druhy majetku, které ÚZSVM z odúmrtí připadnou patří bytové zařízení, drobné šperky, rodinné starožitnosti, vklady na vkladních knížkách, cenné papíry z privatizace, vcelku výjimečně motorová vozidla a dále nemovitosti (pozemky, byty v osobním vlastnictví, činžovní domy - častěji ovšem jejich ideální části). Hodnoty těchto majetků se pohybují od korunových položek (většinou zařízení bytů) po miliónové částky (nemovitosti a vklady na bankovních účtech).


Jak se s tímto majetkem dále nakládá? Povinnost jak s takovým majetkem nakládat je obsažena ve shora citovaném zákoně o majetku České republiky a příslušné prováděcí vyhlášce . Nejprve má ÚZSVM povinnost přezkoumat, zda věci nabyté z odúmrtí nemohou sloužit k plnění úkolů státních organizací nebo jinak pro potřeby státu. Pokud se nejedná o takový majetek, lze jej převést mimo státní vlastnictví. U každého majetku se nejprve posuzuje, zda se nejedná o majetek, o jehož dalším osudu rozhoduje např. Ministerstvo kultury ČR (jedná se majetek muzeální nebo sbírkové hodnoty). U některého majetku je přímo určeno, jakým způsobem s ním ÚZSVM nakládá, např. cenné papíry se převádí na Českou konsolidační agenturu, lesy Státním lesům České republiky. U majetků, u nichž je možné ze všech jeho vlastností předpokládat, že jej stát nemůže pro své potřeby využít, lze k převodu mimo státní vlastnictví přistoupit okamžitě. V praxi se nejčastěji jedná o staré bytové zařízení a motorová vozidla.


ÚZSVM se o odúmrtí dozvídá ohlášením notáře. Ten v dědickém řízení vykonává funkci soudního komisaře a oznamuje, že se vyskytlo dědictví, u kterého lze z předběžného protokolu (je sepisován s vypraviteli pohřbu) předpokládat, že bude odúmrtí. Prvním krokem v řízení je soupis majetku po zemřelém, který oceňuje soudní znalec. V bytě resp. v místě kde se soupis pořizuje se často najdou doklady k nemovitostem, bankovním účtům a někdy též závěť. V takovém případě se závěť předává soudnímu komisaři k dalšímu řízení. Pokud se prokáže platnost závěti, role ÚZSVM v dědickém řízení končí.


Při soupisu majetku v bytech pracovníci ÚZSVM kontrolují také stav plynoměrů, elektroměrů apod., kdy tato zjištění jsou nutná pro další jednání s dodavateli medií a s majiteli domu. Po soupisu majetku pokračuje dědické řízení, ve kterém se zjišťují další případná aktiva a pasiva dědictví. Nejčastějším pasivem je pohřebné, uplatňované vypraviteli pohřbu. Pasiva dědictví se hradí do výše hodnoty aktiv dědictví. Pokud je dědictví značně předluženo, navrhuje se likvidace dědictví a jednotlivé věřitele vypořádává místně příslušný soud.


Realizace vlastního majetku většinou začíná již v průběhu dědického řízení, pokud je již prokazatelně jisté, že dědictví připadne státu, resp. ÚZSVM. ÚZSVM požádá o vydání tzv. mezitimního rozhodnutí, které umožní ještě před pravomocným ukončením dědického řízení disponovat s částí majetku. Nejčastěji se jedná o zařízení bytu tak, aby bytová jednotka mohla být co nejrychleji uvolněna a předána vlastníkovi domu. Zároveň se tím zabraňuje i možnému vykradení opuštěných bytů, které nelze příliš účinně chránit. Vlastní vyklízení bytů probíhá průměrně do jednoho měsíce od právní moci usnesení povolující disponovat s tímto majetkem. V bytové jednotce se provede poptávkové řízení na věci, které se v něm nacházejí, kdy cena prodávaného majetku nesmí být nižší než cena v místě a čase obvyklá za podobné zboží. Byt se dále vyklidí od neprodejných věcí a protokolárně se předá majiteli domu. Zaměstnanci ÚZSVM se setkávají také s případy, kdy jsou nuceni nechat vyklízet byty plné odpadků, které si zůstavitel odnosil domů z kontejnerů (vyskytl se také případ, kdy bylo nutné, aby odpadky z jedné místnosti odvezly tři nákladní automobily).


V praxi může docházet k průtahům v dědických řízeních. Ty jsou nejčastěji způsobeny spory o platnost závěti, dohledáváním nemovitostí a dále při realizaci cenných papírů (akcií). Důvodem je skutečnost, že během dědického řízení nastane zánik obchodních společností nebo dojde k jejich přeměně. V okamžiku, kdy jsou cenné papíry na evidenčních číslech ÚZSVM (vedených většinou u Střediska cenných papírů) uzavírají se podle zákona smlouvy o předání České konsolidační agentuře.


V poslední době se stále častěji objevují případy neúspěšných podnikatelů, kteří řeší své finanční problémy a bezvýchodnou situaci dobrovolným ukončením svého života. Pozůstalá rodina se vzdává dědictví, a státu tak připadají dluhy v řádech miliónů korun a nikoli reálný majetek. V těchto případech však stát hradí finanční částku pouze do výše nabytého dědictví.


Úloha ÚZSVM končí v daném případě vždy, jakmile je veškerý majetek od zůstavitele převeden v rámci státu (České republiky) nebo i mimo něj, jsou uhrazena pasiva dědictví, která se hradí do výše nabytého majetku, s tím, že podle Občanského zákoníku se ve lhůtě tří let může přihlásit oprávněný dědic a žádat vydání svého dědictví. V takovém případě je stát povinen oprávněnému dědici vydat hodnotu dědictví a má právo nechat si uhradit náklady, které byl v dědickém řízení nucen vynaložit.


ÚZSVM vyřešil v loňském roce několik set případů odúmrtí a finanční výtěžek, který následně "odvedl do státní pokladny" se pohybuje v řádech milionů korun. Například Územní pracoviště Střední Čechy ÚZSVM uzavřelo 188 případů odúmrtí s finančním výtěžkem více než 17 milionů korun.