Pondělí, 25. května 2020

Bezplatné právní zastupování obcí Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových

13.05.2004

Vážení čtenáři,

Od doby, kdy jsme poprvé představili v časopise Veřejná správa Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jako moderní flexibilní instituci evropského typu, uběhlo již několik měsíců (v čísle 51/52 ze dne 18. prosince 2003). Přesto se dosud setkáváme s Vašimi ohlasy a dotazy na činnost Úřadu. Jsme tomu rádi a jsme připraveni se s vámi setkávat i nadále a to prostřednictvím této nové rubriky. V dnešním, v pořadí již druhém shledání, vám přinášíme informace týkající se bezplatného právního zastupování obcí Úřadem.



Do budoucna uvítáme jakékoli vaše dotazy a náměty. Budeme se snažit předat vám prostřednictvím odpovědí na ně ucelený obraz o instituci, která je pro Českou republiku tolik potřebná.

Izabela Filová

vedoucí samostatného oddělení Komunikace

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových



Zákonem č. 201/2002, o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, účinného od 1. 7. 2002, nebyly Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen "Úřad") svěřeny všechny činnosti, které v jiné době a v jiných podmínkách vykonávaly naše dřívější finanční prokuratury. Takovou činností bylo v minulosti mimo jiné i bezplatné zastupování územních samosprávných celků (obcí a krajů) na základě jimi udělené plné moci.



V souvislosti s majetkoprávními spory v poslední době často projednávanými, tj. např. kauzami Benešových dekretů, ve kterých je uplatňováno vlastnické právo na nemovitý majetek, který je nyní ve vlastnictví obcí, byl schválen zákon č. 120/2004 Sb., kterým se mění zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "novela zákona o ÚZSVM).


Účinnosti tento zákon nabyl dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. 19. března 2004. Novela zákona o ÚZSVM v ust. § 13a odst. 1 rozšiřuje v případech a za podmínek stanovených touto novelou okruh příjemců bezplatné právní pomoci fakultativně poskytované Úřadem, a to o obce. Smyslem této novely je zajištění kvalifikované právní pomoci v případě, že obec není dostatečně odborně, případně ekonomicky vybavena, a tudíž schopna dostatečně efektivně hájit své zájmy v řízení před soudem.


S ohledem na postavení a funkce obcí má stát zájem na tom, aby nedocházelo ke zmenšování majetku obcí z důvodu absence právního zastoupení. V žádném případě se nejedná o obligatorní právní zastupování a je tedy pouze na obci, zda o takovou právní pomoc Úřad požádá. Jak již bylo řečeno, poskytování právní pomoci obcím se vztahuje pouze na zastupování v řízení před soudem, nikoli však na zpracování právních stanovisek pro obce ve věcech týkajících se jejich majetku, tak jak je Úřad může poskytnout organizačním složkám státu, státním organizacím nebo Pozemkovému fondu České republiky.


Novela zákona o ÚZSVM řeší bezplatné právní zastupování obcí pouze při vnitrostátních sporech. Další zastupování ve sporech vedených u mezinárodních soudů neřeší, přestože lze také očekávat jejich finanční náročnost.


Okruh případů, na něž lze aplikovat dohodnuté bezplatné právní zastupování Úřadem, je vymezen v ust. § 13a odst. 2 jednak druhem sporů, tj. spory na základě žaloby na určení vlastnického práva k nemovitosti nebo jejímu příslušenství nebo uplatnění nároku na vyklizení této nemovitosti, a jednak vybraným majetkem, tj. majetkem souvisejícím s dřívější činností státu, který původně přešel do vlastnictví státu, např. podle tzv. Benešových dekretů, a následně se stal na základě zákona nebo smlouvy majetkem obce.


Nepůjde tedy o všechny majetkoprávní spory, které obce mohou vést. Zásada bezplatnosti takové právní pomoci Úřadem je zakotvena v ust. § 13a odst. 3.



Současně je nutné podotknout, že obce mohou o bezplatnou právní pomoc Úřad požádat, není jim ukládána povinnost každý novelou zákona o ÚZSVM specifikovaný majetkoprávní spor nabídnout Úřadu k řešení. Je jednou z možností zajištění potřebné právní služby, nikoli povinností obracet se na Úřad vždy. Naproti tomu je výlučně na Úřadu, aby posoudil podmínky a možnosti, zda právní pomoc obci poskytne. I státu tak zůstává právo tuto pomoc neposkytnout a obec tedy nemůže uplatňovat právní nárok na tuto službu.



Novela zákona o ÚZSVM nekonkretizuje kritéria, s výjimkou určení druhu sporu a určení vybraného majetku, kterými se Úřad bude při subjektivním posuzování případu řídit. Lze však předpokládat, že takovým kritériem bude zejména v kontextu s širším společenským zájmem ochrana majetku obce.


Oprávnění Úřadu při výběru obce by však nemělo vést k mezní situaci, kdy jedné obci bude poskytnuta právní pomoc, a v jiném případě ve skutkově i procesně obdobném sporu bude pomoc odmítnuta, což by mohlo zakládat určitou nerovnost obcí. Vzhledem k tomu, že obce jsou veřejnoprávní korporace a tudíž právnickými osobami, vystupují v právních vztazích vlastním jménem.


Úřad proto může zastupovat obce fakultativně na základě písemné dohody o právní pomoci obsahující označení majetku obce, k němuž je v řízení před soudem uplatněn nárok (ust. § 13b). Jde tedy o zastupování obce jako účastníka řízení na základě procesní plné moci tak, jak s ním počítá občanský soudní řád, který je rovněž v nezbytné míře novelou dotčen.


Novela zákona o ÚZSVM současně v ust. § 13c vylučuje z důvodu ochrany před kolizí zájmů státu týkající se určitého majetku poskytnutí bezplatné právní pomoci obci v řízení, kdy žalobcem je sám stát, státní organizace nebo Pozemkový fond České republiky, jedná-li Úřad v řízení ve věci určení vlastnického práva státu, jedná-li v řízení ve věci týkající se majetku namísto organizační složky státu, vystupuje-li Úřad v řízení jako vedlejší účastník ve věci majetku, se kterým je příslušná hospodařit státní organizace, vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka státu.



Dále novela obsahuje možnost, aby se Úřad účastnil soudního řízení za stát jako vedlejší účastník vedle obce v majetkových sporech obcí, týkajících se vymezeného majetku ve vlastnictví obce, pokud bude mít stát právní zájem na výsledku takového řízení (ust. § 13d odst. 1).


Ustanovení § 13d odst. 2 vylučuje vystupování Úřadu v řízení obdobně jako v ust. § 13c.



Podmínkou právního zastoupení obce Úřadem v soudním řízení a v případě účasti Úřadu za stát jako vedlejší účastník vedle obce v jejich majetkových sporech je vyloučení střetu majetkoprávních zájmů státu s majetkoprávním zájmem obce.


Se žádostí o poskytnutí bezplatné právní pomoci se obce mohou obracet na to územní pracoviště Úřadu, v jehož územním obvodu má obec sídlo.

Úřad poskytuje právní pomoc výlučně sám, prostřednictvím svých zaměstnanců.

Novela zákona o ÚZSVM stanoví obci v ust. § 25a odst. 1 povinnost včas a úplně poskytnout

Úřadu informace údaje, podklady a součinnost nezbytné pro řízení, v němž Úřad obec zastupuje. To však již vyplývá ze samotného zájmu obce na úspěšném výsledku soudního řízení. Úřadu novela zákona o ÚZSVM v ust. § 25a odst 2 ukládá včas a úplně informovat obec o průběhu řízení ve věci, ve kterém Úřad zajišťuje zastupování obce.


Určitých změn doznal také zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ˜"), a to vložením nového ustanovení § 26a řešící procesně právní úpravu poskytování právní pomoci obcím. Toto ustanovení konstatuje, že obec může být v řízení za podmínek a v případech stanovených zvláštním zákonem tj. novelou o ÚZSVM zastoupena státem na základě plné moci, kdy jménem státu jedná zaměstnanec Úřadu na základě pověření jeho generálním ředitelem.


Změny doznalo také ust. § 241 OSŘ˜, upravující zastoupení účastníka řízení, který podává dovolání proti pravomocnému rozhodnutí. Je doplněno o právní úpravu pro případ, kdy odvolatelem je obec zastoupená státem.


Přechodné ustanovení novely zákona o ÚZSVM umožňuje uzavřít dohodu o právním zastupování obce Úřadem i pro řízení již zahájená před účinností této novely.


O právní zastupování obcí státem byl také doplněn zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Pro případy soudních sporů, na které nelze aplikovat ustanovení novely zákona o Úřadu o bezplatném zastupování obcí, lze využít pro obce v případech pro ně finančně náročných sporů, kdy nemají finanční prostředky na právní zastoupení, zákonného ust. § 138 OSŘ˜, umožňujícího zajištění spravedlivého procesu tak, aby si účastníci soudního řízení mohli být rovni i v šanci na úspěch.


Prokáže-li účastník, že na vedení sporu nemá finanční prostředky a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, soud může na jeho žádost rozhodnout o ustanovení zástupce, jehož náklady spojené se soudním řízení nese stát. Při interpretaci ust. § 138 odst. 1 OSŘ˜, o možnosti přiznat osvobození od soudních poplatníků , je třeba vycházet z ústavní zásady rovnosti stran, a to s tím důsledkem, že se uvedeného ustanovení může dovolávat nejen fyzická, ale i právnická osoba, mezi něž patří i jednotky územní samosprávy (nález Ústavního soudu II.ÚS 13/98 SB.n.u. US).


Obecně příslušný soud tak na návrh může přezkoumat majetkové poměry obce, přičemž zkoumání poměrů směřuje do celé sféry obce. Předmětem zkoumání bude i určitá "sociální potřebnost" obce.

V neposlední řadě je nutné podotknout, že při schvalovacím procesu Parlamentem ČR byly novele zákona o ÚZSVM vytýkány určité nedostatky.


V tom, že obce mohou získat v některých, novelou zákona o ÚZSVM specifikovaných, soudních sporech kvalifikovanou právní pomoc hrazenou z veřejných prostředků, na kterou nebude mít nárok protistrana ve sporu, lze spatřovat narušení principu rovnosti účastníků řízení zakotveném v čl. 37 odst. 3 Listiny.


Současně lze konstatovat porušení čl. 11 odst. 1 Listiny tím, že není respektována zásada práva na ochranu vlastnického práva všech vlastníků, neboť návrh zákona chrání poskytnutím bezplatné právní pomoci vlastnické právo obce víc než jiných vlastníků. Novele tak může být vytýkána jistá preference jednoho typu osob vystupujících v určitých kauzách na úkor ostatních subjektů. Na druhou stranu takovému konstatování lze oponovat tím, že právě postavení obce z hlediska našeho ústavního pořádku a z hlediska specifického významu obce jako veřejnoprávní korporace vyžaduje zvláštní právní ochranu právě v případě soudních sporů o majetek specifikovanou v novele zákona o ÚZSVM.


Teprve praxe s ohledem na existenci konkrétních okolností případu odůvodňujících diskriminaci strany sporu ukáže, zda souladnost této novely s ústavním pořádkem či porušení ústavní zásady rovnosti účastníků sporu bude předmětem rozhodování Ústavního soudu.


Bezplatná právní pomoc obcím zajišťovaná prostřednictvím státní instituce vybavené odbornou kapacitou je významnou iniciativou státu, která umožní kvalitní bránění oprávněných majetkových zájmů obce. Přispívá tak významně k odstranění nežádoucích dopadů nepříznivých podmínek obcí na efektivní hájení svých práv ve sporech o majetek, o jehož zachování má společnost zájem.