Sobota, 16. prosince 2017

Odpovědi na nejčastější dotazy

Kdy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) vznikl?

ÚZSVM vznikl s datem účinnosti zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to 1. 7. 2002. Je organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou, začleněnou do resortu Ministerstva financí ČR, které jako věcně příslušný ústřední správní úřad plní dozorovou funkci, sleduje odbornou úroveň a jednotný výkon právních služeb. Pro další informace doporučujeme: www.mfcr.cz.
 

Jaké jsou hlavní činnosti ÚZSVM?

Jeho hlavním úkolem je zastupování státu před soudy, rozhodčími komisemi, správními orgány apod. (podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových). Neméně důležitou aktivitou je i hospodaření s majetkem státu a jeho ochrana (podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a to podle § 9, § 10 a § 11 tohoto zákona).
Děje se tak na základě odborné a profesionální činnosti zaměstnanců ÚZSVM, kteří pracují na celém území České republiky. Pro představu – v roce 2013 zastupoval ÚZSVM jiné organizační složky státu v soudních řízeních o majetek v hodnotě přesahující 13 miliard korun. Ke konci téhož roku úřad hospodařil s celkem 295.454 majetkovými položkami, jejichž celková účetní hodnota činila 16,4 miliardy korun.
 

Jaké další činnosti ÚZSVM vykonává?

Působnost a činnost ÚZSVM byla od doby jeho vzniku upravena dalšími zákony, novelami a vládními usneseními. K původním hlavním činnostem tak přibylo:
  • hospodaření s majetkem (včetně práv a závazků), se kterým byly příslušné hospodařit okresní úřady a který nepřešel společně s výkonem agendy na obecní, nebo krajské úřady,
  • možnost zastupování obcí v zákonem stanovených případech,
  • sledování podmínek smluv o státní podpoře na individuální bytovou výstavbu,
  • převzetí majetku na silničních hraničních přechodech od Generálního ředitelství cel a odstranění překážek plynulého provozu po přistoupení České republiky k Schengenské úmluvě a následný převod tohoto majetku jiným subjektům
  • zajišťování majetku a věcí v trestním řízení,
  • řízení regionálních dislokačních komisí, které připravují návrhy pro vládu týkající se hospodaření s administrativními budovami státu,
  • vývoj a správa Centrálního registru administrativních budov.
Již z tohoto stručného přehledu je zřejmé, že jak právní zastupování státu, tak i hospodaření s jeho majetkem se neustále dynamicky proměňuje a odráží se i ve stále se zvyšujících nárocích kladených na ÚZSVM. Všechny takto postupně svěřované úkoly převzal ÚZSVM bez nároků na personální či prostorové rozšíření.
 

Jaké právní služby ÚZSVM vykonává?

ÚZSVM jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány v majetkových věcech, zpracovává na základě žádosti organizačních složek státu právní stanoviska týkající se hospodaření s majetkem, a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a zákonem č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pro bližší informace: Právní služby ÚZSVM.
 

Existují i v jiných státech instituce, které chrání majetek státu?

V mnoha zemích Evropské unie i ve světě existují úřady s velmi podobnou náplní činnosti, jakou vykonává ÚZSVM v České republice, případně dělenou mezi více institucí (právní zastupování, hospodaření s majetkem, zajišťování majetku v trestním řízení). V oblasti správy majetku se stále více zemí přiklání k centralizovanému modelu. Výměna zkušeností s hospodařením se státní majetkem je cílem mezinárodního sdružení evropských subjektů Public Real Estate Network (PuREnet), jehož je ÚZSVM aktivním účastníkem. Mezi členy organizace PuREnet patří jak věcně příslušné státní instituce, tak státem vlastněné specializované společnosti nebo agentury. Více informací na www.pure-net.org.
 

Jak postupuje ÚZSVM při prodeji majetku?

ÚZSVM nakládá s majetkem, nepotřebným ke své činnosti, podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a jeho prováděcí vyhlášky č. 62/2001 Sb. Stručně řečeno, nepotřebný majetek přednostně nabízí ostatním organizačním složkám státu a v případě jejich nezájmu ho převádí na jiné nestátní subjekty (právnické nebo fyzické osoby), které o nabízený majetek projeví zájem. Zpravidla se majetek nabízí veřejným výběrovým řízením, pokud nejsou vážné důvody pro jiný postup (například u nemovitostí ve spoluvlastnictví apod.).
V roce 2013 získal ÚZSVM z prodeje majetku do státního rozpočtu 619 milionů korun a dalších 153 milionů korun z pronájmů nemovitostí. Spolu s tzv. ostatními příjmy odvedl ÚZSVM do státního rozpočtu přes 1,1 miliardy korun.
 

Kde je možné dozvědět se o veřejném prodeji movitého a nemovitého majetku?

Přehled o nabízeném nemovitém i movitém majetku zveřejňuje ÚZSVM na svých internetových stránkách v sekci Nabídka majetku. Zájemci mohou položky třídit podle různých kritérií, například podle geografického členění a ceny. Kromě toho jsou nejnovější přírůstky v nabídce umístněny i na úvodní stránce webu úřadu. Návod, jak postupovat při podání nabídky, i další důležité dokumenty vztahující se k nabízenému majetku jsou dostupné u jednotlivých položek. 
 

Je možné koupit nemovitost, která není nabízena k prodeji na stránkách ÚZSVM?

Majetek ve vlastnictví státu lze převádět na nestátní subjekty pouze při splnění podmínek zákona, zejména zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a dalších. Pokud jsou výše uvedené zákonné podmínky splněny, standardním způsobem nabídky je veřejné výběrové řízení za nejvyšší nabídnutou cenu. Přímý postup je možný pouze ve výjimečných případech, odůvodněných konkrétními okolnostmi (například jediný přístup k nemovitosti žadatele apod.). Cena nesmí být sjednána nižší, než je cena v místě a čase obvyklá.
Při zájmu o konkrétní nemovitost je třeba se obrátit s žádostí o odkoupení na místně příslušné pracoviště ÚZSVM podle okresu, kde se nemovitost nachází. Žádost nemusí mít žádné formální náležitosti. Příslušné pracoviště pak žadateli sdělí, zda převod na nestátní subjekt přichází v úvahu, a pokud ano, tak i další podrobnosti. Adresy jednotlivých pracovišť jsou uvedeny na stránkách úřadu v sekci Kontakty.
 

Jsme spoluvlastníky pozemku, jehož dalšími spoluvlastníky jsou prokazatelně nežijící osoby, které jsou ale stále zapsány v katastru nemovitostí. Lze jejich podíly od ÚZSVM odkoupit?

V katastru nemovitostí jsou evidovány desítky tisíc listů vlastnictví, na nichž jsou zapsány prokazatelně nežijící osoby. Ohlásit změnu resp. nabytí práv zapisovaných do katastru nemovitostí je totiž povinností (nového) vlastníka, v tomto případě zpravidla dědice. ÚZSVM se může ujmout takového majetku teprve poté, co je prokázáno, že jde o majetek státu. V ostatních případech je nezbytné dohledat skutečného vlastníka, což je velmi zdlouhavá a odborně náročná práce, případně znovu otevřít dědické řízení. Situace se zjednodušila od 1. ledna 2014, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník.
 

Jaké výsledky má ÚZSVM při vyhledávání tzv. neznámých vlastníků v katastru nemovitostí?

Dohledávání a identifikace konkrétních majitelů staveb a pozemků zapsaných v katastru nemovitostí na neznámého vlastníka je trvalou agendou majetkových pracovišť ÚZSVM. Počet těchto případů dosahuje v celé České republice několik stovek tisíc, a jedná se proto o závažný problém. Tzv. „neznámý vlastník“ je nejen velkou překážkou při nakládání s nemovitostmi, ale i pro správní řízení týkající se třeba sousedních pozemků.
Příčiny většiny dosavadních nejasností v otázce vlastnictví spadají do let 1948 až 1989, kdy povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru byla na jeden čas úplně zrušena, později jen částečně nahrazena evidencí, která je však pro současné potřeby nedostačující (tzv. zjednodušená evidence). K tomu přistupoval administrativní nepořádek, v němž řada právních úkonů nebyla řádně podložena listinami, případně nebyla po právní a formální stránce vůbec dokončena. Také majetkové změny mezi tehdejšími správci majetku, např. národními podniky, družstvy a podobně, měly časté formální chyby. Nemalou část nemovitostí s neznámým vlastníkem dále tvoří nevypořádaná dědictví po osobách, jež během uvedeného období emigrovaly do zahraničí.
Od roku 2006 do poloviny roku 2013 prověřili zaměstnanci regionálních pracovišť ÚZSVM v katastru téměř 34 tisíc nemovitostí, z nichž více jak 9 tisíc se ukázalo být majetkem České republiky. Ostatní majetek pak z větší části patřil obcím.
 

Co je to Centrální registr administrativních budov?

Centrální registr administrativních budov (CRAB) je systém, který na celorepublikové úrovni eviduje státní administrativní budovy. Je určen především státním institucím, jimž poskytuje přehled o volných a nevyužitých administrativních plochách v majetku České republiky. Registr umožňuje získat aktuální informace o nákladech a příjmech spojených s jednotlivými budovami, přesné informace o rozměrech objektů, včetně plánů, a o státních a nestátních subjektech, které v nich sídlí.
CRAB dovoluje dále prostřednictvím reportingu porovnávat náklady na jednotlivé budovy a dává přehled o rozmístění úředníků. Výsledkem jsou výrazné úspory finančních prostředků spojené se správou, údržbou a výstavbou budov.  CRAB současně plní i funkci jednotného místa pro transparentní nabídku administrativních budov a ploch v rámci státu. Nepotřebné nemovitosti jsou jeho prostřednictvím nabízeny i veřejnosti, a registr proto představuje výrazný prostředek v boji proti korupci. Do běžného provozu byl CRAB spuštěn na podzim roku 2012, přičemž na jeho spolufinancování se významně podílely prostředky ze strukturálních fondů EU. Podle rozhodnutí vlády je evidence nemovitostí v CRAB povinná pro všechna ministerstva a jimi řízené úřady.
 

Jak ÚZSVM postupuje při správě cizího majetku zajištěného v trestním řízení?

ÚZSVM vykonává tuto činnost podle zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů. Policejní orgány, státní zástupci a soudci pověřují ÚZSVM správou majetku a věcí zajištěných v trestním řízení. Tento majetek slouží k zajištění možných pohledávek osob poškozených trestnou činností, případně pohledávek státu. Majetek zůstává ve vlastnictví soukromých osob až do případného rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení o jeho propadnutí státu, případně o zrušení zajištění, a po tuto dobu jej spravuje ÚZSVM. Agenda správy zajištěného majetku je mimořádně náročná jak po věcné, tak i právní stránce, neboť jde o majetek zpravidla luxusní nebo jinak citlivé povahy (sběratelské předměty apod.).

Co si představit pod pojmem odúmrť?

Jedná se o majetek osob, které zemřely a nemají žádného zákonného, ani závětního dědice. To, zda skutečně nežije někdo z možných dědiců, ať už ze zákona, nebo ze závěti, zjišťují soudní komisaři. Pokud dědicové nejsou nalezeni, je k dědickému řízení přizván stát, tedy ÚZSVM. Připadne-li majetek státu, ÚZSVM  zajistí všechnu pozůstalost, nechá ji ohodnotit soudním znalcem a posléze nabídne k prodeji.
Pokud z dědického řízení nabude Česká republika jakýkoliv majetek, musí ÚZSVM postupovat dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, tzn. rozhodnout, zda je majetek potřebný pro stát. V případě, že je potřebný pro stát, převede ho na příslušnou organizační složku státu. Pokud není potřebný pro stát, nabízí ho ÚZSVM k prodeji v souladu s právními předpisy.
 
 
INFORMAČNÍ CENTRUM
Rašínovo nábřeží 390/42
128 00 Praha 2