Pondělí, 6. dubna 2020

Dispečer z loupeže století žádal miliony, soud rozhodl, že odškodné nedostane

​Praha (idnes.cz) - Někdejší dispečer bezpečnostní agentury G4S Antonín Saleta nemá nárok na odškodné od státu za své stíhání v kauze tzv. loupeže století. V pátek o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2, podle kterého je nárok je promlčený. Saleta požadoval po ministerstvu spravedlnosti 2,9 milionu korun.
Soudkyně Daniela Břízová Ratajová v pátek Saletovi z požadované částky přiznala jen 8 220 Kč jako doplatek za služby jeho právníka v trestním řízení.
 
Saleta po státu požadoval dva miliony korun za způsobenou nemajetkovou újmu, dále 468 tisíc korun za českou i venezuelskou vazbu, 450 tisíc korun za náklady na obhajobu v Caracasu a doplatek 41 tisíc Kč za právní zastoupení v ČR. Muž byl totiž zadržen ve Venezuele, předtím byl stíhán jako uprchlý.

Ministerstvo spravedlnosti Saletovi dříve za náklady na advokáta vyplatilo 25 tisíc korun. Ostatní požadavky prohlásilo buď za promlčené, nebo za neúčelné, což mužův právník Jaroslav Ortman označil za cynismus a alibismus. Úřad podle něj kličkuje před odpovědností „jako zajíc v poli“ a chová se „jako chytrá liška, která zametá stopy“. Ministerstvo po Saletovi údajně požadovalo další a další dokumenty k doložení jeho nároků, což prý bylo ve Venezuele složité a problémové.

Ortman poukázal v závěrečné řeči mimo jiné na to, že stíhání Saletovi zkazilo pověst a celý život. „Žije v Německu, nemá vůbec odvahu sem přijet,“ řekl o klientovi. Mimo jiné uvedl i to, že ve venezuelské vazbě byly krysy.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových však u soudu podotkl, že Saleta si vazbu ve Venezuele zavinil sám, protože se v zemi skrýval před trestním procesem. Zdůraznil, že půlroční promlčecí lhůta je pro každého stejná a že Saleta podal žalobu na stát až čtyři měsíce po uplynutí promlčecí doby.
 
„Šestiměsíční promlčecí doba je sice relativně krátká, samu o sobě ji však nelze považovat za nezákonnou nebo protiústavní,“ konstatovala v pátek soudkyně. Zároveň rozhodla o tom, že Saleta nemusí ministerstvu platit náklady řízení, ačkoliv ve sporu neuspěl. „Je nesporné, že jeho trestní stíhání bylo nezákonné, a jakkoliv byl jeho nárok promlčen, má soud za to, že v daném případě je spravedlivé, aby náhradu nákladů neplatil,“ vysvětlila. „Loupež století“ se stala v roce 2002 na pražské Evropské třídě. Neznámí pachatelé převlečení za policisty tam přepadli vůz G4S a zmocnili se převážených 154 milionů korun. Peníze se nikdy nenašly a z loupeže nebyl nikdo usvědčen, ačkoliv obžalobě postupně čelilo několik lidí - včetně bývalého vojáka a policisty Salety, který v bezpečnostní agentuře krátce před činem povýšil ze člena posádky na operátora. Podle státního zastupitelství tam fungoval jako spojka lupičů, což se však nepodařilo prokázat.
 
Patnáct let od loupeže století: 154 milionů zmizelo, lupiči unikliSaleta si v kauze „loupeže století“ po eskortování z Venezuely dvakrát vyslechl odsuzující rozsudek, který mu uložil devět let vězení a povinnost uhradit uloupenou částku. Rozhodnutí však pokaždé zrušil odvolací senát a soud pak v roce 2014 dispečera napotřetí zprostil viny.

Proti muži neexistoval jediný přímý důkaz. Své původní odsuzující rozsudky založil pražský městský soud mimo jiné na tom, že Saleta v době loupeže nevysvětlitelně zbohatl a několik měsíců po události požádal agenturu o rozvázání pracovního poměru.

Před Saletou soudy v kauze osvobodily pro nedostatek důkazů i muže spojené s tzv. Berdychovým gangem - Tomáše Půtu a Maroše Šuleje. Zproštění se po svém zadržení v Dominikánské republice dočkal také František Hajn, kterého justice původně v jeho nepřítomnosti poslala na deset let do vězení. Hajn na státu později vysoudil 255 tisíc korun, ačkoliv požadoval dva miliony.