Pondělí, 6. dubna 2020

Hřbitov bláznů: kříže z větví i Škodův hrob

Mladá fronta DNES (Praha) - Odpočívá tu několik tisíc mrtvých a nehoří tu ani jediná svíčka. Nic nepřipomíná, že jsou Dušičky, svátek mrtvých, kdy uctít památku zemřelých příbuzných na hřbitov míří mnoho Čechů.
Několik set metrů za zdí pražské Psychiatrické nemocnice Bohnice leží takzvaný Hřbitov bláznů, jedno z nejtajemnějších a nejopuštěnějších míst Prahy. Čtyři tisíce hrobů zemřelých pacientů i zaměstnanců léčebny už dávno pokryl neprostupný zelený břečťan. Kromě zbytků několika náhrobků připomínají hroby už jen pravidelné zelené kopečky, které v řadě lemují aleje starých stromů rozdělující hřbitov. Na kované bráně visí bytelný zámek, ale cestičky vyšlapané v břečtanu svědčí o tom, že si sem občas někteří zvědavci cestu najdou. Zalíbení v něm mají zejména esoterici, lovci duchů a satanisté. Jejich cesta většinou vede ke zřícenině kaple, vysvěcené spolu s hřbitovem v roce 1909. Nepohřbívá se tu od 50. let minulého století. Místo není volně přístupné, nyní ho spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).„Provádíme jen základní údržbu hřbitova, sekají se nálety, občas vyměníme zničený zámek,“ popisuje Adéla Janů z UZSVM. Momentálně se jedná o převodu areálu z majetku státu do vlastnictví Prahy 8. Už dávno odtud zmizely všechny náhrobky i kříže, jen ke kamennému podstavci centrálního kříže někdo přivázal křížek svázaný ze dvou větví. Náhrobky jsou zčásti rozkradené, zčásti padlé, většina hrobů stejně žádný neměla. Ústav tyto hroby tehdy označoval jen zapíchnutou plechovou cedulkou. Dvouapůlhektarový hřbitov vznikl jako součást zemského ústavu pro choromyslné, který byl jakýmsi městem ve městě. Měl vlastní statek, divadlo, kostel, ale i elektrárnu nebo vodojem. O tom, kdo zde byl pohřben, vypovídají Knihy úmrtí uchovávané v Archivu hl. města. Pochovaní na bohnickém hřbitově jsou žebráci, dělníci, úředníci, děti i starci, ale třeba i poslední příslušník slavného průmyslnického rodu baron Karel Škoda.Kromě pacientů léčebny zde byli pohřbívání i Italové, které za první světové války evakuovali do Prahy před postupující italskou armádou z ústavu choromyslných z tehdy rakouského Tridentu. Připomíná je vysoký pomník v zadní části areálu.