Neděle, 15. prosince 2019

Nahlédněte do Veleslavínského zámku, kde se léčila i první dáma

Praha (blesk.cz) - Poslední rok bylo kolem zámeckého areálu v Praze 6 pořádně rušno, zálusk si na něj dělal magistrát spolu s radnicí Prahy 6, ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jemuž patří, jej chtěl prodat. Nakonec se rozhodlo o jeho pronájmu, nikdo však neměl zájem a teprve před několika týdny se o něj přihlásilo ministerstvo kultury. Podívejte se, jak to v barokním zámečku, který je památkově chráněný, zámečku vypadá. Jaká historie se k němu váže?

Ve Veleslavínské ulici panuje silný hluk z projíždějících aut, v rozlehlém zámeckém areálu je ho ale pramálo slyšet. Největší část komplexu totiž tvoří zeleň se starými stromy a keři, která zabírá až 3 hektary a úspěšně ruch pohlcuje. Kromě barokního zámečku se zde nachází ještě bývalé sanatorium, pavilon, vila a hospodářské budovy. To vše dává jen tušit, jak mohl areál v době své největší slávy v roce 1929 vypadat. Historie zámečku se táhne až do 17. století, kdy zde stál statek, který ale nevydržel ničivou třicetiletou válku. Na jeho místě v letech 1730 až 1750 vyrostl krásný barokní zámeček, jenž pravděpodobně navrhl slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, který v té době pracoval pro stavební úřad Pražského hradu. Dnešní vzhled zámečku se liší od toho, jak vypadal v polovině 18. století. Od roku 1884 do roku 1929 došlo k několika úpravám a dostavbám zámečku. Zásadní je rok 1903, kdy objekt dostávají do péče lékaři Leo Kosák a Oskar Fischer, kteří zde zřídili sanatorium nervových nemocí. Jejich nejslavnějším pacientem byla žena prvního československého prezidenta Charlotta Garrigue Masaryková.


Závislost na morfiu
„Charlotta Masaryková zůstala během první světové války v českých zemích, její manžel s dcerou Olgou stihli emigrovat. Jenže jejich dcera Alice byla zatčená a syn Herbert byl rekrutován a zemřel. Osamocená Charlotta to již ke konci války nevydržela, psychicky se zhroutila a byla hospitalizovaná na klinice ,“ vypráví o osudu první dámy Československa architekt Jiří Hušek (46) ze spolku Spolu na Petřinách. Charlotta byla po válce stále ubytovaná v sanatoriu, a aby to k sobě měl prezidentský pár blízko, v budově krátkodobě sídlila také kancelář Tomáše Garrigue Masaryka. Podle Huška dojížděl odsud na koni na Pražský hrad za svými povinnostmi. Mezi další slavné pacienty sanatoria patří i literátka a novinářka Milena Jesenská , jež je známá zejména kvůli českým překladům děl Franze Kafky, s nímž se znala osobně. Od roku 1928 po porodu dcery se jí zhoršil revmatismus, který léčila morfiem, a na němž se stala závislá . „Když se zjistila její závislost, tak ji začali v sanatoriu léčit a v roce 1938 ji propustili jako vyléčenou,“ říká Jiří Hušek.


Lustr, kamna, fotky
Do Veleslavínského zámku se mohla ve středu od rána podívat veřejnost v rámci Dne architektury a zájem byl obrovský. Už v jedenáct hodin odpoledne organizátoři hlásili, že je plno. Na počátku 20. století sloužilo sanatorium pro muže i ženy, přičemž vchod měla obě pohlaví oddělený. Dnes se do zámku vstupuje přes centrální halu v přízemí, kde se zachovala nádherná barokní klenba. V jednotlivých místnostech lze vidět, jak se na nich podepisoval čas. Někde jsou tapety se zvířátky od posledního nájemce, jinde ze zdi čouhají kabely, ale pak zase návštěvníky ohromí nádherný 250 let starý zdobený, pozlacený lustr. Velkým unikátem je pak série fotografií Prahy, která vznikla před více než sto lety. Na nich je panorama Hradčan, prázdné Staroměstské náměstí a orloj bez turistů. „Fotografie jsou památkově chráněné,“ říká Jiří Hušek o vzácných snímcích. V zámku zůstala také původní malovaná kamna nebo dřevěné obložení schodiště. Pro návštěvníky si na závěr prohlídky nachystal architekt a průvodce jednu perličku. V roce 1911 se dostavovalo nároží zámku z jednoho prostého důvodu. Aby se pacienti snáz dostali chodbou do koupelny.


Budoucnost zámku?
Po vleklých sporech o tom, kdo bude zámek vlastnit a co v něm bude se do celé záležitosti vložilo ministerstvo kultury. Podle mluvčího ÚZSVM Radky Ležatky nyní probíhá proces předávání. „Ministerstvo musí vypracovat dokument, v němž bude specifikovat budoucí využití objektu ,“ řekl pro Blesk.cz mluvčí. Na otázky Blesk.cz o záměrech se zámeckým areálem ministerstvo kultury neodpovědělo. Spolky Prahy 6 apelují na státní orgány, aby se areál otevřel veřejnosti, budovy se opravily a smysluplně využily.