Pátek, 6. prosince 2019

V seznamech tzv. neznámých vlastníků je i profesor z Harvardu a příbuzní prezidenta Masaryka

26.02.2015 |
Praha 26. února 2015 - Aktualizované seznamy s více jak 180 tisíci záznamy o neznámých a nedostatečně identifikovaných vlastnících nemovitostí publikoval v únoru na své webové stránce Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V již dříve zveřejněných přehledech se podařilo odhalit například nemovitosti profesora Harvardovy univerzity, židovských obětí nacismu nebo pozemky pravděpodobných slovenských příbuzných prezidenta T. G. Masaryka.
 
Celkem 183.851 položek týkajících se neznámých a nedostatečně identifikovaných vlastníků převzal ÚZSVM od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Z nich více než 40 procent se nachází na jižní Moravě, dalších přibližně 20 procent shodně ve středních Čechách a na severní Moravě. Soupis zahrnuje 66 tisíc osob, téměř 80 tisíc pozemků o celkové rozloze 213 km2 a přes 3,2 tisíce staveb. Zjistit konkrétního vlastníka či spoluvlastníka potřebuje mimo jiné 154 rodinných domů, 351 jiných objektů k bydlení, 516 zemědělských staveb, 23 zemědělských usedlostí, 9 bytových domů a 830 garáží.
 
Do 1. února 2015 již ÚZSVM začal prošetřovat 13.925 položek, z toho u 4.717 položek šetření ukončil. Dohledat konkrétního vlastníka se podařilo u 483 položek a u více jak 2,2 tisíce podal ÚZSVM podnět k zahájení dědického řízení.
 
Občané, kteří se obracejí na ÚZSVM s žádostmi o pomoc při prokazování nároků na nemovitosti své rodiny, oceňují vysokou odbornou úroveň bezplatných konzultací s našimi zaměstnanci,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu. Pozitivně také podle ní vnímají vstřícný přístup k jejich časovým možnostem při sjednávání schůzek.
 
Z dosavadních zkušeností s prošetřením žádostí vyplynulo, že zhruba v 90 % případů se nejedná o příbuzné žadatelů, ale o osoby se stejným příjmením. Doložit své příbuzenství nějakým dokladem je tedy schopno jen přibližně 10 % z nich. Navíc i přes úspěšnou identifikaci vlastníka mnoho občanů posléze zvažuje, zda se jim v některých případech (malá výměra pozemků, více spoluvlastníků) vyplatí svůj nárok uplatňovat. ÚZSVM dále upozorňuje, že prokázání majetkových nároků spočívá plně na občanech samotných, kteří k tomu musí shromáždit listiny prokazující jejich právní nástupnictví a následně podat podnět k zahájení soudního řízení o pozůstalosti.
 
Příklady neznámých vlastníků dohledaných regionálními pracovišti ÚZSVM:
V seznamech se podařilo blíže identifikovat osobu JUDr. Václava Mosteckého, spoluvlastníka dvou zemědělských pozemků o rozloze 0,4 hektaru v katastrálním území Strmilov na Jindřichohradecku.  Mostecký po únoru 1948 opustil komunistické Československo a se svou rodinou emigroval do USA. Zde působil jako profesor práv na několika univerzitách, včetně prestižní Harvard University. Jeho manželka Iva byla dcerou významné vojenské osobnosti našich dějin - brigádního generála Josefa Ereta, jenž působil v odboji během 1. a 2. světové války i v odboji protikomunistickém. ÚZSVM se podařilo najít ve Švédsku dceru manželů Mosteckých a informovat ji o jejím dědictví v jižních Čechách.
Druhá světová válka hrála zásadní roli i v osudech vlastníků zemědělských pozemků v katastrálním území Napajedla Emila Spira, Františky Spirové a Šandora Spira. Ve spolupráci s městem Napajedla se podařilo zjistit, že se jedná o židovskou rodinu. Manželé Šandor a Františka Spirovi se stali nezvěstnými po deportaci z koncentračního tábora Terezín v roce 1943 a v roce 1947 byli prohlášeni za mrtvé. Jejich syn Emil dle úmrtního listu zemřel v roce 1942 v Osvětimi.
Další zajímavé odhalení přinesly seznamy pro katastrální území Hodonín. Ty evidují jména „Masaryková Margita, adresa neznámá Slovensko“ a „Masaryková Anna, adresa neznámá Slovensko“. Protože v Hodoníně se narodil první  prezident Československa T. G. Masaryk a jeho otec byl původem slovenské národnosti s místem narození  v blízkých Kopčanech, lze předpokládat určitý stupeň příbuzenství. Toto tvrzení však zatím nelze prokázat, protože šetření stále ještě není u konce. V případě neúspěchu při hledání patřičných dokladů v tuzemském katastru nemovitostí se pátrání přesune na Slovensko. 
 
Úpravy státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou po roce 1993 také způsobily, že mnoho vlastníků má jako bydliště uvedeno Slovensko nebo slovenské obce ležící těsně za státní hranicí.  Několik tisíc takových položek se například objevuje v okrese Břeclav v katastrálním území Lanžhot.
 
Zveřejnit údaje o nemovitostech, u nichž není osoba dosud zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník nebo jiný oprávněný označena dostatečně určitě, nařizuje ÚZSVM zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014. Údaje o neznámých vlastnících nemovitostí přebírá ÚZSVM od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a zveřejnil je na webové adrese: http://www.uzsvm.cz/nedostatecne-urcite-identifikovani-vlastnici-2140-0-85/.