Úterý, 31. března 2020

Vikárka, Mihulka i kostel. Nejen to by chtěla vrátit církev na Hradě

11.02.2014
Praha (praha.iDNES.cz) - Církve a náboženské společnosti žádají v restitucích mimo jiné ho vrácení několika budov na Pražském hradě. O jejich osudu však ještě zřejmě rozhodne vláda. Možná budou z restitucí vyjmuty kvůli bezpečnosti prezidenta.
​Odhadem 130 miliard korun dostanou v následujících třech dekádách církve jako součást restitucí. Část jim stát zaplatí, část jim navrátí v budovách a pozemcích, které stát církvím po komunistickém puči v roce 1948 zabavil.
 
Právě pozemky v žádostech drtivě převažují a tak je to i v Praze. Stovky hektarů "státní" půdy v metropoli změní majitele.
 
Ovšem lidé, kteří mají domek či chatku na bývalých církevních pozemcích, se obávat nemusejí. Majetek, na němž stojí třeba i jen hřiště, které vlastní někdo jiný než stát, se podle zákona vracet nebude.
 
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) eviduje v hlavním městě žádosti na osm staveb a 58 pozemků.
 
"Většinou jde o pozemky menších rozloh, největší z nich je necelé čtyři tisíce metrů čtverečních velký, nejmenší má deset metrů," říká Robert Hurt, mluvčí ÚZSVM. Další evidují Lesy ČR a Státní pozemkový úřad.
 
Nejzajímavější budovy pak stojí přímo v areálu Pražského hradu. "Arcibiskupství pražské požádalo o šest nemovitostí v ulici Vikářské, dále o jeden dům ve Zlaté uličce včetně pozemku, o věž Mihulku a kostel Všech svatých, který přiléhá ke Starému královskému paláci," popisuje mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková. Z restitucí je možná vyjmou. Kvůli bezpečnosti
 
Nicméně o osudu těchto domů bude zřejmě rozhodovat vláda. Mluví se o tom, že budou z církevních restitucí vyjmuty kvůli bezpečnosti hlavy státu.
 
"Věc je předmětem plánovaného jednání mezi pražským arcibiskupem a prezidentem republiky. Vzhledem k tomu, že jednání ještě neproběhlo, nemohu zatím uvést konkrétnější kontury stanovisek, s nimiž je do jednání vstupováno," říká Ondřej Pávek, děkan Metropolitní kapituly u Sv. Víta, která mimochodem žádá o pozemky v Dejvicích.
 
Samo arcibiskupství si pak ještě nárokuje pozemky v Cholupicích, na Točné a na Zbraslavi na jižním okraji Prahy.
 
To Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou požádal o pozemek a bývalý státní statek v Hloubětíně, přes dvacet pozemků v Ďáblicích včetně tří staveb a půdu ve Slivenci. Řád k 25. únoru 1948 vlastnil prosperující statky.
 
Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty požaduje pozemky v Břevnově a Veleslavíně. Královská kanonie premonstrátů na Strahově dle ministerstva kultury žádá o pozemky v Dejvicích, v Nebušicích a ve Střešovicích. Asi dvacet pozemků v Řepích a několik na Zličíně si nárokuje Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.
 
"Za nejatraktivnější lze zřejmě považovat zdravotnické zařízení v Kubelíkově ulici na Žižkově, které již ÚZSVM této kongregaci vydal," říká Hurt. Jde o Nemocnici na Žižkově, zaměřenou na následnou péči. Pozemky pod radiálou a umělecká díla
 
"Pražského magistrátu se týkají tři pozemky pod Vysočanskou radiálou patřící ministerstvu obrany, které nejsou dlouhodobě dořešeny právě v souvislosti s církevními restitucemi. Dalších třicet pozemků pod radiálou vlastní stát a pozemkový úřad by je měl také v rámci církevních restitucí řešit," říká mluvčí magistrátu Jakub Stadler.       do PC         pro iPad
 
Z pohledu na mapu města vyplývá, že v Praze jde převážně o lesy a pole. To může být v budoucnu velmi lukrativní půda.
 
Po okrajích metropole totiž brousí developeři, kteří by zde rádi stavěli. Bude tudíž zajímavé sledovat, jak se církve s tlakem investorů popasují. A samozřejmě záleží na tom, zdali církve se svými žádostmi uspějí.
 
A pak je tu ještě jedna kategorie, které se restituce dotknou. Umělecká díla - tedy movitý majetek. Národní galerie v Praze eviduje třicet čtyři žádostí o jejich vydání. Týkají se desítek soch, obrazů a jiných předmětů - celkem jich je přes pět set. Podle ředitele galerie Víta Vlnase se však nadpoloviční většina z požadovaných uměleckých prací v galerii vůbec nenachází. "Většinou byly předány již v první vlně církevních restitucí před dvaceti lety," říká.
 
Církevní společnosti si nárokují například devět obrazů Vyšebrodského cyklu, čtyři desky Puchnerova oltáře a dvě plátna od P. P. Rubense. "Národní galerie je připravena splnit svou zákonnou povinnost. Nároky jsou posuzovány z hlediska liturgického, právního a uměleckohistorického. Tato hlediska spolu se svědectvím historických dokumentů zatím směřují ke kladnému rozhodnutí ve věci vydání," říká Vít Vlnas pověřený vedením galerie.
 
Zatímco u výše zmíněných děl nároky žadatele galerie nezpochybňuje, třeba u dvou obrazů - Madony Roudnické a Madony z Veveří ze 14. století - je to naopak. "Podle našich současných zjištění ani jeden ze žadatelů o tato díla zatím nedoložil relevantní podklady, které by osvědčovaly, že obrazy v rozhodné době vlastnil," tvrdí Vlnas.