Za nejasné vlastnictví mohla záměna jmen, ke které došlo před 60 lety
ÚZSVM v Jindřichově Hradci pomohl na základě žádosti, kterou podal možný dědic, prokázat, že jeho předek byl vlastníkem dvou pozemků v Kardašově Řečici.
Poté, co na konci 60. let zemřel bývalý tovární inženýr a zároveň majitel čtvrt hektaru pole v Kardašově Řečici, dědicové získali jen poloviční podíl pozemků. Notář se společně s dědici domníval, že druhá polovina patří jednomu ze synů zemřelého, který měl shodné jméno. Dnes jeden pozemek stále slouží jako pole, druhý byl v průběhu času včleněn do rozšiřujícího se průmyslového areálu. Ve starých listinách, které zaměstnanci Úřadu obstarali z různých archivů, se našlo bližší vysvětlení dřívější chybné úvahy o spoluvlastnictví.
Majitel, který za Rakouska-Uherska pracoval jako inženýr v továrně, půlku pozemků získal v roce 1931 odevzdací listinou po otci. Druhá polovina mu o desetiletí později připadla odevzdací listinou po matce. Inženýrský titul měl ale uveden jen v pozdější listině a stejného vzdělání v mezičase dosáhl také jeho stejnojmenný syn. V době první republiky se data narození do převodních listin nezapisovala. Bývalá geodézie obě osoby při uzavírání pozemkových knih zaměnila a založila podílové spoluvlastnictví.
