Zahrada o rozměru 500 metrů čtverečních v Radotíně, dvacet minut vlakem do centra Prahy.

Celkem jde o 179 393 nemovitostí, z nich 174 040 tvoří pozemky. Zbylých asi pět tisíc jsou rodinné domy, chaty nebo garáže. K tomu, aby byla nemovitost zařazena na seznam, přitom stačí, když v katastru chybí třeba datum narození nebo adresa majitele.

Problém může vzniknout i obyčejnou chybou ve jméně. Právě to byl případ ženy z Jičínska, která v roce 1953 zdědila pozemky po svém otci. V dědickém usnesení však došlo k záměně samohlásky v jejím příjmení. Proto se pozemky po její smrti v roce 1970 nemohly stát součástí pozůstalostního řízení.

Po letech se její vnučka obrátila na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten jí pomohl celou věc prošetřit a chybu v příjmení opravil. Díky tomu se dědictví znovu projednalo a po padesáti letech od smrti se pozemky vrátily pravoplatnému majiteli.

Udržovat správný zápis v katastru nemovitostí je přitom ze zákona povinností vlastníka. „Pokud se vlastník nemovitosti nepřihlásí nejpozději do 31. prosince 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem a tento majetek přejde na stát,“ popsala generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Lhůta vychází z nového občanského zákoníku. Potom už bude pravoplatný majitel moci získat svou nemovitost zpět jen soudně. „Doporučuji proto každému, aby se podíval na naše webové stránky, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost,“ vyzvala Arajmu.

V tabulce na webových stránkách pak lze hledat podle umístění pozemku nebo podle jména původního majitele.

Pokud by člověk měl podezření, že mu některá z nemovitostí patří, může kontaktovat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde mu poradí, jak postupovat dál. Potřebuje však důkaz vlastnictví. Pokud je uvedený majitel již po smrti, musí se zahájit dodatečné dědické řízení. V takovém případě jako důkaz poslouží úmrtní a oddací listy. Jako důkazní materiál můžou sloužit i kupní či směnné smlouvy. K jejich dohledání úřad radí využít archivů, obecních úřadů a matrik. Pokud katastru nebudou důkazy stačit, může se potenciální majitel obrátit na soud.

Více než padesát let je po smrti muž, který vlastnil rozsáhlé pozemky v Nupakách u Prahy. Zemřel však bez dědiců. Na pozemky se tak „zapomnělo“ a nepatřily po úmrtí původního vlastníka nikomu. Právě na tomto území přitom měla vzniknout část Pražského okruhu. Věc proto musel řešit obvodní soud, než se na místě mohlo začít stavět.

Ředitelství silnic a dálnic se s takovou situací potýká pravidelně. „Bohužel jsou tyto situace běžnou praxí při výkupech nezbytných pozemků pro realizaci stavby,“ uvedla tisková mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. Stavbu to přitom zdrží i o několik měsíců.

Jak najít „ztracené“ pole:

Máte podezření, že by některá z inzerovaných nemovitostí mohla být vaše? Jejich seznam lze dohledat na webových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.Výčet nemovitostí lze nalézt na adrese www.uzsvm.cz. Po otevření stránky stačí rozkliknout vpravo odkaz „nedostatečně identifikovaní vlastníci“. Pak je třeba pokračovat na „seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků“. Na této stránce lze buď dále postupovat podle krajů, či stáhnout seznam nemovitostí v Česku, který obsahuje 180 tisíc položek.U většiny parcel je uvedeno jméno původního vlastníka. Podle něj se lze orientovat nejlépe.V tabulce je uveden i způsob využívání pozemku. Jsou tam třeba desítky lesních pozemků v Brumově-Bylnici s číslem evidenčním, číslem listu vlastnictví, výměrou a „neznámým vlastníkem“.

I s tím by měl pomoct takzvaný liniový zákon, který před měsícem schválila ve třetím čtení Poslanecká sněmovna a který má zrychlit výstavbu dálnic. Spolu s vydáním stavebního povolení se bude rovnou rozhodovat o odnětí vlastnického práva k pozemkům potřebným pro stavbu, a to i ve vztahu k pozemkům neznámých vlastníků. Kromě stavby dálnic brzdí pozemky s neznámým majitelem i rozvoj obcí. Děje se to třeba při stavbě vodovodů a kanalizací.

Právě v těchto případech Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových majitele aktivně hledá za pomoci archivů i matriky. Od počátku těchto snah takto úřad nalezl na 35 tisíc majitelů nemovitostí. Prošetřování vlastnictví dalších více než 60 tisíc nemovitosti úřad nově zahájil. Těch 60 tisíc nemovitostí je třetinou ze 180 tisíc položek v celkovém seznamu nemovitostí bez jasného vlastníka. Jinými slovy, stát jde lidem naproti a vlastnictví třetiny pozemků a budov se snaží určit, neboť je z různých důvodů potřebuje. Může se tak i stát, že vás úřad sám kontaktuje, že máte pozemek, o němž nevíte.

V případech, kdy pozemek nikomu „nepřekáží“, musí iniciativa většinou přijít ze strany majitele či potenciálního majitele.

A tam, kde od něj podnět nepřijde, propadne nemovitost státu. „Podle zákona platí, že po 1. lednu 2024 půjde prokázat vlastnictví pouze prostřednictvím žaloby na určení vlastnictví,“ vysvětlil mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

Jelikož některé pozemky ani právoplatného vlastníka nemají, stát již takto získal na 3 500 nemovitostí. A to často v případech, kdy bývalý majitel neměl žádné dědice. Problém s neznámým vlastníkem většinou vznikl kvůli minulému režimu. Několikrát se totiž změnila pravidla evidence vlastnictví nemovitostí.

V 50. letech minulého století dokonce nějakou dobu vůbec neexistovala povinnost evidovat majetek, který měl v budoucnu patřit „pracujícímu lidu“, tedy státu.Po několika letech byla evidence znovu zavedena, ale ve zjednodušené formě, která z dnešního pohledu nestačí. Na mapách se nezakreslovaly třeba hranice soukromých pozemků, které užívala zemědělská družstva. Problematické byly i pozemky emigrantů.

Současný katastrální zákon platí od roku 1989. Nejvíce nemovitostí s neznámým či nedostatečně identifikovaným majitelem je v příhraničních oblastech Jihomoravského kraje, konkrétně na Břeclavsku a Hodonínsku.

Běžné chyby v zápisu do katastru

Problematických zápisů v katastru nemovitostí je mnohem víc. Nejčastěji jde ale o marginálie, jako je opomenutí nahlášení změny druhu pozemku, tedy třeba z orné půdy na zahradu. „Vlastníci, kteří neohlásili změny technických údajů, mívají problémy s bankami při oceňování nemovitosti pro účely hypotéky,“ upozornil předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře.

Naopak změnu jména či adresy katastr automaticky přebírá ze základního registru obyvatel, stačí ji tak nahlásit jen obecnímu nebo městskému úřadu. Přesto Večeře doporučuje si třeba po týdnu zkontrolovat, že katastr nové informace řádně převzal. Za špatně evidované informace v katastru nemovitostí hrozí pokuta jen výjimečně. „Mít tyto věci v pořádku je v zájmu vlastníka. Většina z nich změny ohlásí, když mu poradíme, jaké doklady k tomu potřebuje,“ dodal Večeře.