Odpovědi na nejčastější dotazy

Kdy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) vznikl?
Úřad vznikl s datem účinnosti zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to 1. 7. 2002.
Je organizační složkou státu - samostatnou účetní jednotkou - začleněnou do resortu Ministerstva financí ČR. To jako věcně příslušný ústřední správní úřad plní dozorovou funkci, sleduje odbornou úroveň a jednotný výkon právních služeb.
Pro další informace doporučujeme: www.mfcr.cz

 

Kdo je generálním ředitelem ÚZSVM?
Generálním ředitelem Úřadu je Ing. Miloslav Vaněk.
Viz Generální ředitel

 

Jaké jsou hlavní činnosti Úřadu?
Jeho hlavní úkol je jednak zastupování státu před soudy, rozhodčími komisemi, správními orgány apod. (podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) a jednak hospodaření s majetkem státu a jeho ochrana (podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a to podle § 10 a § 11 tohoto zákona).
Zákon č. 120/2004 Sb. novelizoval zřizovací zákon a ÚZSVM přidal možnost zastupovat v zákonem stanovených případech i obce.
Děje se tak na základě odborné a profesionální činnosti zaměstnanců Úřadu, kteří pracují na celém území České republiky.

 

Jaké další činnosti ÚZSVM vykonává?
Působnost a činnost ÚZSVM byla od doby jeho vzniku upravena dalšími zákony, novelami a vládními usneseními. K původním hlavním činnostem tak přibyly:

Existují i v jiných státech instituce, které chrání majetek státu?
V mnoha zemích Evropské unie i ve světě existují úřady s velmi podobnou náplní jako Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v České republice. Většina zemí má nástroje, jak chránit majetek státu a zastupovat jeho zájmy v této oblasti.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v České republice byl zřízen 1. 7. 2002 na základě zákona 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Po zkušenostech za uplynulé období lze říci, že značná část veřejnosti v České republice je již obeznámena s činnostmi, které ÚZSVM vykonává. Občané jsou si vědomi, že jde o instituci, která v ČR scházela a která je v zemích EU i ve světě obvyklá. Její význam je zřejmý, pokud si uvědomíme, jakými zásadními změnami prošly vlastnické vztahy a značná část státního majetku na území České republiky v posledních letech. Potřeba zastupovat zájmy státu a chránit jeho majetek je všude stejná: v České republice, v Evropské unii i jinde ve světě.

 

Jaké právní služby ÚZSVM vykonává?
ÚZSVM jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány, v majetkových věcech, zpracovává na základě žádosti organizačních složek právní stanoviska, týkající se majetku, a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a zákonem č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Zákonem č. 120/2004 Sb. byl novelizován zřizovací zákon Úřadu, a tím na základě písemné dohody může bezplatně poskytovat v některých majetkových věcech právní pomoc též obcím a městům, a to buď tak, že v řízení vystupuje namísto obce, nebo jako vedlejší účastník na její straně.
Pro bližší informace: Právní služby Úřadu

 

Kde je možné dozvědět se o veřejném prodeji movitého a nemovitého majetku?
ÚZSVM nakládá s majetkem, nepotřebným ke své činnosti, podle zákona č. 219/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 62/2001 Sb. Stručně řečeno, nepotřebný majetek přednostně nabízí ostatním organizačním složkám státu a v případě jejich nezájmu ho převádí na jiné nestátní subjekty (právnické, nebo fyzické osoby), které o nabízený majetek projeví zájem. Zpravidla se majetek nabízí veřejným výběrovým řízením, pokud nejsou vážné důvody pro jiný postup (například u nemovitosti ve spoluvlastnictví apod.).

Obecná pravidla pro nabídku nemovitostí jsou uvedena na internetových stránkách Úřadu "Služby Úřadu - Hlavní zásady realizace nemovitého majetku" (realizací se myslí prodej nebo bezúplatný převod). U movitého majetku se postupuje obdobně. Je však třeba říci, že movitý majetek, který Úřad získává, má ve většině případů jen mizivou hodnotu.

V současné době se občané o vyhlašovaném prodeji státního majetku dozvědí většinou prostřednictvím oznámení v tištěných médiích a na úřední desce obce. ÚZSVM v této problematice výrazně pokročil a zahájil provoz nabídky movitých a nemovitých věcí na internetových stránkách Úřadu: Nabídka majetku.

 

Co je tzv. centrální registr státního majetku?
Vedle právního zastupování státu je jedním z hlavních úkolů Úřadu také hospodaření se státním majetkem. V této oblasti je prioritním úkolem Úřadu vybudovat centrální registr státního majetku. Takový registr dosud za trvání českého, ale ani československého státu neexistoval a tento úkol, který zároveň navazuje na další evidence a jejich faktický stav (zejména katastr nemovitostí), bude vyžadovat značnou pozornost. Ve věcech hospodaření se státním majetkem s ohledem jak na zákon č. 219/2002 Sb., tak na reálnou situaci by mělo být dosaženo následujícího:

bude znám přesný přehled o rozsahu a skladbě majetku státu,
rozsah majetku státu v příslušnosti hospodaření Úřadu bude odpovídat skutečným možnostem péče o něj a současně jen nutným potřebám státu,
bude znám každý uživatel státního majetku a zamezeno užívání bez právního důvodu,
nepotřebný majetek bude realizován s maximální výnosností

 

Jaký vztah má ÚZSVM k hraničním přechodům ČR?
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie převzal ÚZSVM na základě Usnesení Vlády ČR č. 56/2003 během roku 2004 od Generálního ředitelství cel celkem 63 silniční hraniční přechody.
V souvislosti s tímto převzetím získal ÚZSVM příslušnost hospodaření k pozemkům, stavbám a movitým věcem (v celkové hodnotě více než 3,5 miliardy korun) na hraničních přechodech nacházejících se v působnosti Územních pracovišť Brno, Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, České Budějovice a Ústí nad Labem.
Nadále na hraničních přechodech působí Služba cizinecké a pohraniční policie a na některých hraničních přechodech budou umístěny kontrolní orgány sousedních států.
Pokud budou na těchto hraničních přechodech nevyužité prostory, postupuje ÚZSVM v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a režimovými opatřeními Policie ČR.

 

Jak ÚZSVM využívá administrativní budovy po okresních úřadech?
ÚZSVM převádí budovy po bývalých okresních úřadech v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích na jiné organizační složky státu, případně na obce vykonávající státní správu. Cílem ÚZSVM je, zachovat si pouze ty objekty, které potřebuje ke své činnosti.

 

Co dělá ÚZSVM s dalšími nemovitostmi spravovanými bývalými okresními úřady?
Tento majetek nepotřebný pro ÚZSVM je postupně podle zákona po prověření zájmu jiných organizačních složek státu nabízen nestátním subjektům, a to zpravidla veřejným výběrovým řízením. K aktuální nabídce je také využívána webová prezentace ÚZSVM: Nabídka majetku.
Mnoho nemovitostí, které ÚZSVM eviduje, je zatíženo právními i věcnými překážkami. Značná jejich část je prakticky nevyužitelná, tzn. neprodejná. Například plochy s porostem, kde územní plán nepočítá s jiným využitím. Pro stát to do budoucna znamená několikamilionové roční výdaje na údržbu zeleně, na odstraňování nepovolených skládek a podobně.

 

Zabývá se ÚZSVM sesuvy půdy?
Zpravidla povodně v roce 1997 způsobily především na severní Moravě tzv. svahové deformace.
Ministerstvo financí poskytlo účelové dotace a investorem stabilizujících staveb byly referáty životního prostředí okresních úřadů. Tato působnost byla přenesena na kraje a obce. S finančními prostředky a na monitoring svahových deformací se od roku 2005 již nepočítá. Obce, kraje a soukromí vlastníci pozemků odmítají tyto stavby převzít. Tento problém se snaží vyřešit experti z ÚZSVM, MF, Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí.

 

Spolupracuje ÚZSVM s Pozemkovým úřadem?
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových má zájem bezodkladně řešit situace, kdy nemovitý majetek není zapsán na správného vlastníka. Řeší případy, kdy se někdo přihlašuje k nemovitému majetku, který dle jeho nabývacích titulů má být ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření ÚZSVM, ale je v současnosti zapsaný u katastrálního úřadu na jiného vlastníka. Jedná se o nemovitosti zapsané na fyzické osoby, jejichž majetek byl dle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. konfiskován. Konfiskační vyhlášky nebyly v pozemkových knihách zaknihované. Stále trvá stav, kdy jména těchto fyzických osob jsou vedena ve výpisech z listu vlastnictví. ÚZSVM se o těchto případech dozví v součinnosti s pozemkovým úřadem v rámci prováděné lustrace pozemků. Po přezkoumání všech dostupných dokladů (také z katastrálního úřadu ) je provedeno ohlášení vlastnictví státu - ČR k tomuto majetku. Dále je s tímto majetkem nakládáno v souladu s § 10, 11 Zákona č. 219/2000 Sb. v platném znění.

 

Jak ÚZSVM postupuje při správě cizího majetku?
Od 1. 1. 2004 mohou soudy na základě zákona č. 279/2003 Sb. pověřit ÚZSVM, aby spravoval majetek a věci zajištěné při výkonu rozhodnutí soudu v trestním řízení. Podle dosavadních zkušeností lze očekávat rostoucí význam této agendy vzhledem k prudkému nárůstu počtu i hodnoty zajištěného majetku. Její skutečný rozsah nelze odhadnout, nepochybně jde o trvalou agendu příštích let náročnou po právní i věcné stránce, neboť se jedná o majetek soukromých vlastníků, vyžádá si významné zvýšení nároků na skladovací prostory, finanční nákladnost i metodiku.
Přestože se nejedná o majetek státu, nýbrž po dobu trestního řízení zůstává ve vlastnictví obviněných, zákon ukládá ÚZSVM takto zajištěný majetek vést v účetnictví a inventarizovat, podle § 5 tohoto zákona přísluší Úřadu obecný dohled nad nakládáním s tímto majetkem.

 

Co si představit pod pojmem odúmrť?
Jedná se o majetek osob, které zemřely a nemají žádného zákonného, ani závětního dědice. To, zda skutečně nežije někdo z možných dědiců, ať už ze zákona, nebo ze závěti, zjišťují soudní komisaři. Pokud dědicové nejsou nalezeni, je k dědickému řízení přizván stát, tedy ÚZSVM. Připadne-li majetek státu, Úřad zajistí všechnu pozůstalost, nechá ji ohodnotit soudním znalcem a posléze nabídne k prodeji.
Pokud z dědického řízení nabude ČR jakýkoliv majetek, musí postupovat dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, tzn. rozhodnout, zda je majetek potřebný pro stát. V případě, že je potřebný pro ČR, převede ho ÚZSVM n a příslušnou organizační složku státu. Pokud není potřebný pro ČR, nabízí ho Úřad k prodeji s obecně právními předpisy.
V loňském roce Úřad řešil téměř tři tisíce případů odúmrtí, a zajistil tak finanční přínos do státní pokladny pohybující se v řádu několik desítek milionů korun.

 

Jak má postupovat občan při nalezení věci nebo zvířete?
Na základě ust. § 135, odst. 1 Občanského zákoníku je nálezce nalezené věci povinen předat příslušnému orgánu. Dle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 102/1992 Sb., Zákon České národní rady, kterým se upravují otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje Občanský zákoník v platném znění, je orgánem příslušným k přijetí nalezené věci od nálezce kterýkoliv obecní úřad.
Zákonem č. 359/2005 Sb. ze dne 19. srpna 2005, bylo stanoveno, že kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do 6 měsíců od jejího odevzdání, připadá věc do vlastnictví této obce.
Přihlásí-li se vlastník věci, která byla odevzdána obci před uplynutím lhůty 6 měsíců od jejího odevzdání obci, je vlastník věci povinen nahradit obci náklady, které jí v souvislosti s opatrováním věci vznikly

Odpovědi na žádosti o poskytnutí informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

INFORMAČNÍ CENTRUM
Rašínovo nábřeží 390/42
128 00 Praha 2
E-mail: podatelna@uzsvm.cz