Pondělí, 25. května 2020

Vyhráli boj s úředním šimlem

10.12.2010
Nedbalost úředníků stála Evu Horáčkovou šest let života v nejistotě. Naštěstí zvítězil zdravý rozum.

Posledních šest let neřešila sedmdesátiletá Eva Horáčková z Kravař nic jiného, než jestli jí stát nechá střechu nad hlavou, nebo ne. Namísto toho, aby si užívala klidného důchodu, bojovala o rodinný dům, v němž vychovala tři děti. A to vše zřejmě kvůli hloupé chybě úředníků v padesátých letech minulého století, kteří zapomněli dům zapsat do katastru nemovitostí.



Zvítězila slušnost

Nyní si konečně může vydechnout. Po letech pobíhání od čerta k ďáblu, kdy se domáhala uznání nároku na dům, zvítězila základní lidská slušnost a zdravý rozum nad úředními postupy. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na Evu Horáčkovou převedl bezplatně dům, v němž rodina jejího manžela žila bezmála šedesát let, a ona se stala úředně potvrzenou majitelkou.
Její trápení ukončil starosta Kravař Vít Vomáčka ve středu, když překvapené Evě Horáčkové slavnostně předal zarámovaný výpis z katastru nemovitostí. To je ten nejlepší dárek, dojatě děkovala seniorka.



Pomohla radnice

Právě zdejší obecní úřad Evě Horáčkové hodně pomohl, když jí před lety za směšnou cenu prodal pozemek, na němž nemovitost stojí. Chtěli, aby měla při vyjednávání se státem dobrou výchozí pozici. Obec rovněž důchodkyni poskytla svého právníka, jehož náklady z větší části uhradí.
Šlo nám o princip. Stát nechává být velké ryby a se sedmdesátiletou důchodkyní se několik let nebyl schopný dohodnout, vysvětlil Vít Vomáčka a pokračoval: Jsem rád, že se nám věc podařilo dotáhnout do úspěšného konce. A to i díky velké pomoci pracovnice českolipské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.



Rodinu vysídlili

Jak již Deník před časem informoval, do nemovitosti, která byla konfiskovaná podle Benešových dekretů jako německý majetek, se nastěhovali rodiče manžela Evy Horáčkové v roce 1951. Dům jim přidělil tehdejší městský národní výbor jako náhradu za usedlost v Hradčanech, jíž byli nuceni opustit, protože se stala součástí vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Vysídlená rodina zakotvila v Kravařích, kde již více než půl století obývala přidělený dům.



Dům byl státu

Horáčkovi pečovali o domek jako spousta jiných vlastníků nemovitostí. Opravovali, zvelebovali, platili daně z nemovitosti téměř šedesát let v dobré víře, že jim nemovitost patří. Jenže, aniž by to věděli, se starali a platili za dům, který byl v majetku státu. A ten se začal hlásit o svá práva.



Ač dům prokazatelně existuje, byl zapsán do katastru nemovitostí až v roce 2001, kdy se na něj přišlo pravděpodobně porovnáním se skutečným stavem a písemnou evidencí. A protože nebyl nikde uveden žádný vlastník, připadl podle zákona do majetku státu.

To vše zřejmě vinou chyby úředníků v padesátých letech minulého století, připomněl počátek potíží Vít Vomáčka. Už jsem byla zoufalá. Šest let jsem neřešila nic jiného než jen to, jestli nepřijdeme o střechu nad hlavou. A teď budeme mít konečně klid, oddechla si Eva Horáčková.



ÚLEVA. Po letech pobíhání od čerta k ďáblu se Eva Horáčková stala úředně potvrzenou majitelkou domu. O něj málem přišla kvůli chybě úředníků v padesátých letech minulého století. Přesvědčit stát o jejím nároku jí hodně pomohl starosta Kravař Vít Vomáčka.