Sobota, 14. prosince 2019

Občané se ptají - co bude dál s hraničními přechody?

10.02.2005

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) už eviduje několik subjektů, které projevily vážný zájem o využití budov a pozemků na hraničních přechodech. "O prodeji majetku v roce 2005 neuvažujeme. Zatím chceme jít cestou pronájmů s tím, že na každý konkrétní nájem budeme vyžadovat projekt s jasně formulovaným záměrem," říká Jan Kasnar, náměstek útvaru pro Hospodaření s majetkem státu ÚZSVM.



Od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2004 převzal ÚZSVM na základě Usnesení vlády ČR č. 56 z 13. ledna 2003 v souvislosti se vstupem do EU 63 silniční hraniční přechody po celé České republice. Jednalo se o dosud největší přebírání majetku od zániku okresních úřadů. Praktické přípravy na přebírání hraničních přechodů začaly v únoru 2004 na setkání zástupců celní správy a ÚZSVM na hraničním přechodu Strážný. Výsledkem jednání bylo vytvoření jednotného postupu na přebírání hraničních přechodů. Ten obsahoval mimo jiné identifikační znaky k určení majetku a vzory přebíracích protokolů a další.



Samotné přebírání přechodů začalo na základě schváleného harmonogramu v květnu 2004. Připravenost k předání majetků byla u hraničních přechodů na různé úrovni.



Vzhledem ke stavu objektů musel ÚZSVM počítat i s ekologickou zátěží některých nemovitostí. V první fázi stanovila vlastní ekologická studie ÚZSVM ekologická rizika čističek, kanalizací a pitné vody u 12 hraničních přechodů. Výsledkem této studie je nutnost okamžité investice 8 milionů korun pro různé druhy sanačních prací v prvním pololetí roku 2005 a 4,5 milionu na stejné období vynaložených ze strany státu na akutní rekonstrukci několika čističek vody. Ekologická studie také ukázala nutnost zadání ekologického auditu všech hraničních přechodů.



Osud majetku na hraničních přechodech v tuto chvíli závisí především na určení strategie nakládání s tímto majetkem státu. Nyní využívá části 47 z celkových 63 přechodů Policie ČR. Až bude schválena strategie majetku, budou pozemky i budovy dle platných právních předpisů nabízeny nejdříve organizačním složkám státu a teprve potom lze uvažovat o jeho pronajímání, později prodeji.


Česká republika stále není součástí tzv. Schengenského prostoru. I tato skutečnost bude v souvislostí s realizací majetku zvažována. "Samozřejmě nechceme, aby přijíždějící turisty vítaly noční podniky nebo stánkový prodej. Každý zájemce bude muset předložit projekt s jasně určeným záměrem. Předpokládáme, že předmět činnosti v pronajímaných objektech bude omezen rámcovými podmínkami. Dokážu si v těchto místech představit směnárny, občerstvení, čerpací stanice nebo turistická centra nabízející také ubytovací kapacitu," vysvětluje Kasnar.