Agenda nedostatečně identifikovaných vlastníků v hlavním městě Praze

Počty nemovitostí a nedostatečně identifikovaných osob v rámci hlavního města Prahy

Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí

• Bezúplatnému převodu dvou pozemků v pražských Stodůlkách do majetku hlavního města Prahy předcházelo dohledání vlastníka. Na parcelách o rozloze přes 1 000 m² v ulicích Liběšická a Podohradská se nacházejí komunikace v majetku města. ÚZSVM nejprve ve spolupráci s Národním archivem a Centrální evidencí obyvatel zjistil, že neznámý majitel naposledy bydlel v Králově Dvoře a zemřel v roce 1954. Na základě tohoto zjištění podal ÚZSVM podnět k projednání dodatečného dědictví. Soud oslovil všechny v úvahu přicházející dědice, ti se však dědictví zřekli. Pozemky tak připadly státu. Teprve poté mohlo dojít k sjednocení vlastnictví komunikací a pozemků pod nimi.
• ÚZSVM dohledal původního vlastníka dvou pozemků a spoluvlastníka dalších sedmi pozemků ležících v katastrálním území Dubeč na okraji Prahy. Jelikož zemřel již v roce 1967 a neměl žádné dědice, byl podán podnět k dodatečnému projednání dědictví a pravomocným usnesením soudu připadl tento majetek státu. Celková výměra všech pozemků přesahuje 2,8 hektarů, a poněvadž většina pozemků spadá svým charakterem do zemědělského půdního fondu, byla podle zákona o majetku státu nabídnuta Státnímu pozemkovému úřadu.
• ÚZSVM řešil zápis v katastru, kde byl jako vlastník poloviny pozemku v Záběhlicích veden podnik Společnost pro pěstování a zužitkování zemědělských plodin, obchod uhlím a stavebními hmotami, společnost s ručením omezeným. ÚZSVM se podařilo zjistit, že tato společnost dávno zanikla a její majetek byl konfiskován podle prezidentského dekretu. Dále nebylo s nemovitostí nijak nakládáno a podle zákona o majetku státu jde o vlastnictví ÚZSVM. Další šetření pak ukázalo, že pozemek je částečně součástí nemovité kulturní památky zámeček Práče. Ten byl zapsán do státního seznamu kulturních památek hlavního města Prahy již v roce 1964.