Agenda nedostatečně identifikovaných vlastníků v Jihomoravském kraji

Počty nemovitostí a nedostatečně identifikovaných osob v rámci Územního pracoviště Brno a jeho odloučených pracovišť

Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí

• ÚZSVM v Hodoníně pátral po neznámém spoluvlastníkovi pozemku v Rohatci. Úřad nakonec dohledal, že spolumajitelem byl vyznamenaný československý hrdina sloužící za druhé světové války u letectva v Kanadě. Rohatecký rodák zesnul v roce 1942 ve službách kanadského královského letectva, kde sloužil jako mechanik a dosáhl hodnosti seržanta. Jeho životnímu příběhu věnoval svou knihu Pavel Vančata. Ze strany ÚZSVM bylo příslušným osobám sděleno, jak dále postupovat. K zahájení dědického řízení je zapotřebí doložit doklad o úmrtí, který lze získat od příslušného úřadu v Kanadě, kde muž zemřel.
• Pracoviště ÚZSVM v Hodoníně dohledalo v obci Starý Poddvorov dva pozemky, které správně náleží do majetku státu. Jednalo se o pozemky o výměře cca 1 500 m². Ty původně patřily do katastru sousední obce a byly i jejím historickým majetkem, ve 40. letech minulého století přešly do vlastnictví státu. Později došlo ke změně hranic katastrálního území a v důsledku toho k zápisu vlastnického práva pro neznámého vlastníka. Poté, co byla z podnětu ÚZSVM sjednána náprava zápisu v katastru, byl jeden z pozemků jako orná půda převeden Státnímu pozemkovému úřadu.
• Na ÚZSVM v Hodoníně se obrátil majitel, který koupil třetinový podíl menšího rodinného domu a chtěl pomoci s pátráním po zbývajících majitelích. Dvě třetiny domu byly totiž zapsány v seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků a ani v lokalitě nikdo dvě spolumajitelky neznal. Jednu ze spolumajitelek se podařilo ÚZSVM vypátrat už po měsíci. Případ druhé majitelky byl však podstatně složitější, protože se v roce 1909 odstěhovala na druhý konec republiky. K jejímu nalezení přispěla pečlivost matrikáře, který do matriční knihy zapsal drobnou poznámku o novém bydlišti. Díky tomu mohlo být zahájeno dodatečné dědické řízení i v druhém případě.
• ÚZSVM ve Vyškově převedl Státnímu pozemkovému úřadu podíly na 95 pozemcích o celkové rozloze 11 hektarů.Ty byly zapsány na pět nedostatečně identifikovaných vlastníků. Při dohledávání údajů bylo zjištěno, že se jedná o osoby narozené na začátku 20. století. Obzvláště zajímavý a smutný příběh se váže k jednomu ze spoluvlastníků. Jeho rodině patřila továrna na matrace a polštářové žíně. Rodina židovské národnosti zemi na začátku 2. světové války opustila, ale v roce 1944 byla přesto odvlečena do koncentračního tábora v Bergen-Belsenu. Odtud se jí podařilo po 3 měsících s pomocí Červeného kříže uprchnout do Švýcarska. Po konci války byla na továrnu uvalena národní správa. Po projednání dědictví připadly všechny podíly státu jako tzv. odúmrť.
• Na pozemku o výměře 38 m² u Vrbovce na Znojemsku byla stavba lisovny, přes kterou vede vstup do vinného sklepa, vedena na neznámé vlastníky. ÚZSVM proto provedl rozsáhlá šetření, ze kterých vyplynulo, že jejím vlastníkem jsou fyzické osoby. Ty na základě společných jednání provedly zápis vlastnického práva ke stavbě lisovny do katastru a následně mohlo ze strany ÚZSVM dojít k přímému prodeji pozemku, který stát získal v minulosti jako konfiskát.
• Na ÚZSVM ve Znojmě se obrátila obec Černín s žádostí o pomoc při dohledání vlastníků a spoluvlastníků dvou pozemků. Ty byly vedeny na manžele, kteří byli v katastru označeni jako nedostatečně identifikovaní vlastníci. Ve spolupráci s Katastrálním úřadem ve Znojmě, Státním okresním archivem ve Znojmě, matričními úřady v Jevišovicích a ve Znojmě a Okresním soudem ve Znojmě se podařilo prokázat, že manželé již nežijí. Muž zemřel v roce 1961 a žena v roce 1980. Na základě uvedených skutečností byl podán podnět k projednání dodatečného dědictví k příslušnému soudu. Obec na pozemcích plánuje výstavbu rybníka.