Odpovědi na nejčastější dotazy

Kdy vznikl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM)?

ÚZSVM vznikl k 1. 7. 2002, a to v souvislosti s účinností zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (zákon č. 201/2002 Sb.). Je organizační složkou státu spadající do resortu Ministerstva financí. Svou činnost ÚZSVM vykonává prostřednictvím regionálních pracovišť (8 územních, 32 odloučených). K 31. 12. 2023 měl úřad 1 675 systemizovaných pracovních míst. Adresy jednotlivých pracovišť jsou uvedeny v záložce Kontakty.

Jaké jsou hlavní činnosti ÚZSVM?

Mezi hlavní agendy ÚZSVM patří zastupování státu v majetkových právních jednáních, hospodaření s vymezeným státním majetkem a dislokační agenda.

Právní agenda – ÚZSVM zastupuje stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu. ÚZSVM zastupuje státní instituce (nejčastěji Státní pozemkový úřad, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí) v právních jednáních s dlouhodobou úspěšností přesahující 90 %.
Hospodaření s vybraným majetkem státu – ÚZSVM aktuálně spravuje 200 tisíc majetkových položek v hodnotě cca 15,6 miliardy korun. V majetkovém portfoliu se nachází nemovitý i movitý majetek. Dále pak cenné papíry, majetkové účasti a další finanční majetek. ÚZSVM evidoval ke konci roku 2023 finanční majetek v účetní hodnotě přes 255 milionů korun.
Dislokační agenda – ÚZSVM optimalizuje rozmístění státních institucí, zejména přesunem z komerčního nájmu do státních budov. K analýzám možností úspor používá Centrální registr administrativních budov (CRAB).

Jaké další činnosti ÚZSVM vykonává?

K další agendě ÚZSVM například patří:

Hospodaření s majetkem, a to včetně práv a závazků, který ÚZSVM získal v souvislosti se zrušením okresních úřadů.
Snižování počtu bezprizorních nemovitostí zapsaných na zaniklé a nedohledané státní subjekty, a to díky jedinečnému projektu Mapa majetku státu.
Řešení nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na nedostatečně identifikované vlastníky. ÚZSVM tím občanům pomáhá dohledat jejich rodinný majetek, o kterém mnohdy neměli ani tušení.
Zastupování obcí v zákonem stanovených případech.
Sledování plnění podmínek smluv o státní podpoře na individuální bytovou výstavbu.
Správa vybraného zajištěného majetku v trestním řízení.
Řízení regionálních dislokačních komisí, které připravují návrhy optimalizace umístění státních institucí v administrativních budovách.
Vývoj a správa Elektronického aukčního systému.
Více informací o činnosti ÚZSVM naleznete ve Výroční zprávě.

Jaké právní služby ÚZSVM vykonává?

ÚZSVM zastupuje organizační složky státu před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu V těchto řízeních vystupuje buď sám za sebe, nebo zastupuje jinou organizační složku státu. ÚZSVM zastupuje jiné organizační složky státu buď ze zákona, nebo na základě dohody. ÚZSVM také poskytuje v zákonem vymezených případech bezplatnou právní pomoc obcím, včetně zastupování před soudy.

ÚZSVM ke konci roku 2023 vedl 8 680otevřených právních jednání s celkovou žalovanou částkou více než 179 miliard korun. Úspěšnost ÚZSVM v právních jednáních dosahuje více než 90 %. V roce 2023 právní zástupci ÚZSVM státu uhájili 2,52 miliardy korun. ÚZSVM v roce 2023 uzavřel 1 037 dohod o převzetí sporů od organizačních složek státu. Bližší informace naleznete v části Právní služby ÚZSVM.

Existují i v jiných státech instituce, které chrání majetek státu?

V mnoha zemích Evropské unie i ve světě existují úřady s velmi podobnou náplní činnosti, jakou vykonává ÚZSVM v České republice, případně je agenda rozdělena mezi více institucí (právní zastupování, hospodaření s majetkem, správa zajištěného majetku v trestním řízení, rozmísťování státních institucí). V oblasti hospodaření s nemovitostmi se stále více zemí přiklání k centralizovanému modelu.

Výměna zkušeností s hospodařením se státní majetkem je cílem mezinárodního sdružení evropských subjektů Public Real Estate Network (PuREnet), jehož je ÚZSVM jedním ze zakládajících členů a aktivním účastníkem. Mezi členy organizace PuREnet patří jak věcně příslušné státní instituce, tak státem vlastněné specializované společnosti nebo agentury. Více informací na www.pure-net.org.

Jak postupuje ÚZSVM při prodeji nepotřebného majetku?

ÚZSVM nabízí nepotřebný majetek v souladu se zákonem přednostně ostatním organizačním složkám státu a v případě jejich nezájmu ho nabízí veřejnosti, a to především formou veřejné dražby, výběrového řízení s aukcí nebo prostřednictvím elektronických aukcí. Veškerý majetek k prodeji a pronájmu je nabízen na webových stránkách www.nabidkamajetku.cz. Informace k jednotlivým formám prodeje naleznete v informačním materiálu „Jak mohu koupit majetek od ÚZSVM?“. Otázky a odpovědi k portálu www.nabidkamajetku.cz a k nabídkám nepotřebného státního majetku naleznete zde.

Kde je možné dozvědět se o prodeji movitého a nemovitého majetku?

Přehled o nabízeném nemovitém i movitém majetku zveřejňuje ÚZSVM na svých webových stránkách www.nabidkamajetku.cz. Zájemci si zde mohou položky třídit podle různých kritérií, například podle regionů nebo jednotlivých druhů majetku. Na webu jsou k dispozici nabídky majetku pro veřejnost i majetek, který si mezi sebou nabízí státní instituce. Dále web obsahuje nabídky, které jsou právě aktuální, ale i ty teprve k prodeji či pronájmu připravované. Podrobnosti naleznete v informačním materiálu „Jak mohu koupit majetek od ÚZSVM?“.

Jaké jsou možnosti převodu nemovitostí na obce a kraje?

Podrobné informace o možnostech převodu nemovitostí na územně samosprávné celky jsou uvedeny v informačním materiálu pro obce a kraje k problematice hospodaření a nakládání s majetkem státu.

Je možné koupit nemovitost, která není nabízena k prodeji na stránkách ÚZSVM?

Ano. V případě zájmu o konkrétní nemovitost je třeba zjistit v katastru nemovitostí, zda je ÚZSVM „vlastníkem“ této nemovitosti. Poté se zájemci mohou obrátit s žádostí o odkoupení na místně příslušné pracoviště ÚZSVM podle okresu, kde se nemovitost nachází. Příslušné pracoviště pak žadateli sdělí, zda je koupě možná, a případně doplní informace, jak dále postupovat. Základním způsobem prodeje je transparentní výběrové řízení nebo veřejná dražba. Adresy jednotlivých pracovišť jsou uvedeny na stránkách úřadu v záložce Kontakty.

Jak ÚZSVM stanovuje cenu majetku nabízeného k prodeji?

Minimální cena musí být, jak vyplývá ze zákona o majetku státu, stanovena minimálně ve výši v místě a čase obvyklé. Oceňování majetku se řídí právními předpisy, zejména zákonem o oceňování majetku, příslušnou oceňovací vyhláškou, a rovněž vnitřními předpisy ÚZSVM. Některé věci, zejména nemovitosti, jsou oceněny na základě znaleckého posudku, v ostatních případech majetek oceňují vybraní zaměstnanci ÚZSVM. Do minimální kupní ceny se započítávají mimo jiné i výdaje za pořízení znaleckého posudku.

Co znamená pojem nemovitost s nedostatečně identifikovaným vlastníkem?

Nedostatečně identifikovaného vlastníka měla nemovitost buď v případě, že neměla v katastru nemovitostí zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného měla, ale zápis neumožňoval jeho dostatečnou identifikaci. ÚZSVM se této agendě věnoval od roku 2014.

Většina zápisů tohoto druhu pramenila ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec. Pokud se nepřihlásil vlastník nemovitosti nejpozději do 31. 12. 2023, uběhla mu lhůta daná novým občanským zákoníkem, a tento majetek přešel na stát. Aktuální informace společně s často kladenými dotazy k této problematice naleznete v záložce Nedostatečně určitě identifikovaní vlastníci.

Jaké výsledky má ÚZSVM při vyhledávání nedostatečně identifikovaných vlastníků v katastru nemovitostí?

Udržovat správný zápis v katastru nemovitostí je ze zákona povinností vlastníka nemovitosti. ÚZSVM prováděl vlastní šetření zejména u nemovitostí, které brzdily rozvoj obcí a krajů. Na takových nemovitostech bylo prakticky nemožné stavět potřebnou infrastrukturu, jako šlo také o čistírny odpadních vod, cyklostezky atd.

ÚZSVM se podařilo vyřešit celkem 65 519 nemovitostí zapsaných na nedostatečně identifikované vlastníky. V roce 2023 bylo šetření zahájeno u 14 710 položek.

Získává ÚZSVM také majetek propadnutý či zabraný v trestním nebo správním řízení?

Ano. V roce 2023 ÚZSVM získal 6 401 položek majetku, který byl propadnutý či zabraný v trestním nebo správním řízení. Jednalo se o majetek v hodnotě 240 milionů korun. Nejvíce položek představoval movitý majetek. Významnou kategorií jsou i cenné papíry, jejichž reálná hodnota je v čase proměnlivá.

Státu může propadnout nejrůznější majetek, který byl použitý ke spáchání trestného činu nebo přestupku a dále trestným činem získaný. ÚZSVM tak nabyl různá páčidla, šroubováky a kleště sloužící k trestné činnosti. Tyto předměty jsou často poškozené a hygienicky závadné.

Druhou skupinou jsou předměty užité k zastrašování nebo násilnostem jako např. nože, mačety, boxery nebo pepřové spreje. Například střelné zbraně nebo záznamová technika připadají Policii ČR.

Trest propadnutí nemovitosti soudy ukládají méně často, nicméně vloni ÚZSVM propadlo 574 nemovitých položek. Největší položkou propadlou v trestním řízení byla nemovitost včetně přilehlých pozemků v Praze-Karlíně v celkové účetní hodnotě 144 milionů korun. Dalšími významnými položkami byly např. pozemek v Praze-Sobíně nebo budova v obci Přívoz, obojí v hodnotě přesahující 9 milionů korun.

Co si představit pod pojmem odúmrť?

Odúmrť je v právním řádu České republiky obecně definována v občanském zákoníku takto: dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu. Příslušnost ÚZSVM hospodařit s takto nabytým majetkem vyplývá ze zákona o majetku státu.

Co znamená dislokační agenda?

Dislokace zjednodušeně znamená optimalizaci rozmístění státních institucí tak, aby to bylo efektivní pro stát i pro občany. K analýzám možných dislokací a z nich vyplývajících úspor je používán i Centrální registr administrativních budov (CRAB). Dle údajů z CRAB byli státní zaměstnanci v roce 2023 umístěni v 2 328 administrativních budovách. Celkem 1 754 budov (tj. 75 %) bylo ve stoprocentním vlastnictví státu, v podílovém spoluvlastnictví bylo 31 budov a stát si od komerčních subjektů pronajímal celkem 543 budov. Nejvyšší počet administrativních budov pro své zaměstnance užívaly dle CRAB resorty Ministerstva práce a sociálních věcí (462 budov), Ministerstva vnitra (403 budov) a Ministerstva financí (267 budov).

Co je to Centrální registr administrativních budov?

Centrální registr administrativních budov (CRAB) je systém, který na celorepublikové úrovni eviduje státní administrativní budovy. Je určen především státním institucím, jimž poskytuje přehled o volných a nevyužitých administrativních plochách v majetku České republiky. Registr umožňuje získat aktuální informace například o výdajích a příjmech spojených s jednotlivými budovami, přesné informace o rozměrech objektů a o státních a nestátních subjektech, které v nich sídlí. Do běžného provozu byl CRAB spuštěn na podzim roku 2012. Reporty z CRAB jsou zveřejněny na portále otevřených dat MF.

Není tu odpověď, kterou hledám?

V případě, že zde nenaleznete odpověď na Vaši otázku týkající se jakékoliv činnosti ÚZSVM, můžete se obrátit se svým dotazem na podatelny příslušných územních pracovišť nebo ústředí. Kontaktní údaje jsou uvedené v záložce Kontakty. Elektronická podatelna ÚZSVM má adresu podatelna@uzsvm.cz. Případně je možné kontaktovat ÚZSVM i na Facebooku.

INFORMAČNÍ CENTRUM

Rašínovo nábřeží 390/42

128 00 Praha 2

E-mail: podatelna@uzsvm.cz